Krajská hygienická stanice

Plzeňského kraje se sídlem v Plzni

Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje

se sídlem v Plzni

Interní protikorupční program

Účinnost ode dne: 1.9.2014

Vypracoval útvar: úsek správních činností

Usnesení vlády č. 752 ze dne 2. října 2013 ukládá povinnost vytvořit rezortní interní protikorupční programa ostatní interní protikorupční programy v rezortu, a to v souladu
s Rámcovým rezortním interním protikorupčním programem, dle příkazu Ministra č. 25/2014.

1. V y d á v á se

Příkaz ředitele kterým se zavádí „Interní protikorupční program (dále jen „IPP“)

2. U k l á d á se

a) povinnost každoročně vyhodnotit stav a způsob plnění úkolů obsažených ve schválené Strategii vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014, kde je stanoven termín pro každoroční vyhodnocení IPP přímo řízených organizací v rezortu MZČR. Termín vždy do 30. září.

b) povinnost účinně implementovat IPP a zajistit zveřejnění na webových stránkách KHS do 30. 9. 2014.

Č. 1

Úvod

Rezortní interní protikorupční program je zpracován na základě úkolu z usnesení vlády České republiky č. 752 ze dne 2. října 2013 a č. 851 ze dne 13. listopadu 2013, kterým byl schválen Rámcový rezortní interní protikorupční program (dále jen „RRIPP“). Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen „ MZČR“) v Rezortním interním protikorupčním programu (dále jen „RIPP“) rozpracovává schválený RRIPP na podmínky MZČR a stanovuje povinnost každoročně vyhodnotit stav a způsob plnění úkolů obsažených ve schválené Strategii vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 vyplývající z úkolu z usnesení vlády České republiky č. 39 ze dne 16. ledna 2013 (dále jen ,,Strategie“), kde je stanoven termín pro každoroční vyhodnocení RIPP a Interních protikorupčních programů (dále jen „IPP“) přímo řízených organizací (dále jen „PŘO“) v rezortu MZČR.

Čl. 2

Definice korupce

Korupce je zneužití pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu. Znamená takové jednání představitelů veřejného sektoru, jímž se nedovoleně a nezákonně obohacují prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim byly svěřeny. Korupce je obecné zneužití pravomoci úředních osob, které směřuje k získání nepatřičných výhod jakéhokoliv druhu pro ně samé nebo pro jiné za účelem soukromého obohacení. Korupce je slib, nabídka nebo poskytnutí úplatku nebo jiné neoprávněné výhody s cílem ovlivnit něčí jednání nebo rozhodnutí. Korupcí je také žádost o úplatek a přijetí úplatku. Úplatek může mít majetkovou i nemajetkovou povahu, tj. úplatkem není jen poskytnutí peněz, ale i např. věcí, služeb resp. protislužeb, výhodných informací, atd. Korupce nabourává základní demokratické hodnoty, oslabuje občanské nebo profesní ctnosti a způsobuje rozpad důvěry v právní stát. Korupce negativně ovlivňuje morálku společnosti, zpomaluje rozvoj a brání volné soutěži. Vzhledem k tomu, že korupce má negativní ekonomický a sociální dopad, patří protikorupční politika mezi priority vlády ČR.

Korupční jednání upravuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních § 331 a násl. – konkrétně § 331 Přijetí úplatku, § 332 Podplacení a § 333 Nepřímé úplatkářství. Dále je v právním řádu zakotveno několik dalších skutkových podstat trestných činů, které definují korupční chování. Jde především o vybrané trestné činy úředních osob podle části druhé hlavy X. dílu 2 trestního zákoníku dle ustanovení § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby a § 330 Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. K trestným činům, které mají znaky korupčního chování, lze řadit také trestné činy podle ustanovení § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji, § 255 Zneužití informace a postavení v obchodním styku, § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži.

Čl. 3

Cíle interního protikorupčního programu

Cílem IPP je odstranit nebo v maximální možné míře omezit předpoklady pro vznik korupčního jednání v rámci KHS, vytipovat riziková místa, funkce a činnosti a vymezit oblasti činností, při kterých by mohlo docházet ke vzniku korupce. V souvislosti se zjištěnými korupčními riziky pak definovat zásadní systémové postupy a opatření k jejich minimalizaci.

Osnova IPP obsahuje minimální rámec IPP. Její aplikace umožní standardizovanou podobu boje s korupcí.

Důležité je také průběžně přijímanými opatřeními vnášet do systému takové prvky, které již svým charakterem (vícestupňovým schvalováním, kolektivním rozhodováním, zveřejňováním výsledků rozhodovacího řízení apod.) brání vzniku možného korupčního prostředí nebo možnosti nepřímého zvýhodňování a zároveň sledovat úkoly vyplývající z vládních usnesení přijímaných v oblasti strategie boje proti korupci a zabezpečit jejich rozpracování v rámci KHS.

Čl. 4

Vytváření a posilování protikorupčního klimatu

4.1. Preventivní a osvětová opatření pro boj s korupcí

Preventivní opatření protikorupční politiky na všech sekcích a úsecích KHS zahrnují účinnou a cílenou personální politiku, zavedení pravidel chování a jednání vyplývajících z platného Etického kodexu zaměstnanců KHS do povědomí zaměstnanců, a dále i vzdělávací a osvětovou činnost, sloužící k prezenci korupčního a jiného závadového jednání i protikorupčních opatření. Konkrétně půjde o následující nástroje či opatření:

aktivní kladení důrazu na morální vlastnosti (např. principy čestnosti, neúplatnosti) při výběru uchazečů o zaměstnání v  úsecích KHS.

Zodpovídá: personální odbor

pořádání školení a seminářů pro zaměstnance na všech úrovních organizačního členění, které jsou zaměřeny na řešení uvedené problematiky. Povinností každého zaměstnance bude účastnit se jednou ročně jedné vzdělávací akce s protikorupční tématikou.

Zodpovídá: personální odbor ve spiolupráci s vedoucími odboru

vedení evidence mimořádných událostí, jejichž předmětem bylo korupční jednání a další formy závadového jednání, za účelem dalšího případného využití

Zodpovídá: personální odbor

4.2. Etický kodex

Cílem Etického kodexu zaměstnanců KHS je poskytnout zaměstnancům zásady k správnému řešení konkrétních eticky exponovaných nebo komplikovaných situací, získat, udržet a prohloubit důvěru veřejnosti ve veřejnou správu a rozhodování KHS. Dále pak stanovit principy a pravidla etického jednání zaměstnanců, ať již vně KHS nebo vůči sobě navzájem, zakotvit zásady profesionálního postupu, posílit profesní identitu a odpovědnost zaměstnanců a nastavit normy sloužící k hodnocení osob. S tímto kodexem jsou seznámeni všichni noví zaměstnanci úseků KHS a je nutné ho povinně dodržovat. Jeho obsah je prezentován i v rámci pravidelných školení a je zveřejněn na internetových stránkách KHS.

4.3. Propagace protikorupčního postoje vedoucími zaměstnanci

Vedoucí zaměstnanci jsou povinni prosazovat protikorupční postoj, zejména vlastní bezúhonností, dodržováním právních i vnitřních předpisů, zdůrazňováním významu ochrany majetku státu, dodržování etických zásad při výkonu práce, propagací jednání odmítajícího korupci a důrazem na prošetřování podezření a vyvození důsledků v případě prokázaného korupčního jednání.

Zodpovídá: vedoucí zaměstnanci

4.4. Vzdělávání zaměstnanců

Vzdělávání zaměstnanců na všech funkčních úrovních probíhá formou pravidelných školení v protikorupční problematice. Vedoucí zaměstnanci zvyšují povědomí o ochraně zaměstnanců, kteří oznámili podezření na korupci. Klade se důraz na dodržování Etického kodexu, jeho propagaci, dostupnost a kontrolu jeho dodržování. Při realizaci těchto pravidel bude uplatňována důsledná řídící kontrola.

Čl. 5

Transparentnost

Jedním z nástrojů boje proti korupci je umožnění maximální kontroly rozhodovacích kroků a hospodaření jak ostatními zaměstnanci, tak veřejností. Proto jsou informace o nakládání s veřejnými prostředky zveřejňovány a zpřístupňovány. Zveřejňování informací probíhá v souladu s platnou legislativou i vnitřními předpisy. Konkrétně jsou zveřejňovány následující dokumenty:

IPP

Etický kodex

Informace o poradcích a poradních orgánech

Zodpovídá: úsek ekonomicko provozních činností ve spolupráci s úsekem správních činností

Čl. 6

Řízení korupčních rizik a monitoring kontrol

Krizová nebo riziková místa jsou takové oblasti rozhodovacího procesu, kde při nedostatečně kvalitně nastaveném kontrolním systému nebo systémovém opatření může docházet k nežádoucímu ovlivňování výsledku rozhodnutí. Jejich další zjišťování a upřesňování je součástí práce všech vedoucích zaměstnanců v rámci provádění vyhodnocování jednotlivých činností na KHS.

V působnosti KHS jsou nejvíce vystaveny riziku lidského faktoru – nebezpečí korupce tyto oblasti:

A) Rozhodovací procesy

B) Poskytování informací o činnosti KHS

C) Kontrolní činnost

D) Zadávání veřejných zakázek

E) Nakládání s majetkem státu

F) Pracovněprávní a personální záležitosti

6.1. Řídící činnost a monitoring kontrol

6.1.1. Legislativní a právní záležitosti

Z právního hlediska budou metodicky podporovány odborné úseky při zajišťování činností upravených tímto IPP.

Zodpovídá: zaměstnanec právního oddělení pověřený činností pro boj s korupcí

6.1.2. V působnosti KHS indikovat zdroje a formy korupčního jednání, pravidelně hodnotit korupční rizika a provádět jejich analýzu. Zpracovávat analýzy rizik možného korupčního jednání v rámci řízených sekcí a úseků, jejich vyhodnocení a přijímat opatření k jejich odstranění. Vyhodnocení dávat na vědomí řediteli KHS. Vytvářet podmínky pro informovanost občanů o jejich právech při jednání s úřady (např. vydáním a zveřejněním Etického kodexu).

Zodpovídá: všichni vedoucí zaměstnanci

6.1.3. Vyhodnocovat účinnost přijatých opatření, dodržovat důsledně řídící kontrolu zaměřenou na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů KHS. Při nedodržování příslušných předpisů přijímat sankce vůči odpovědným osobám.

Termín: trvale, průběžně

Zodpovídá: všichni vedoucí zaměstnanci

6.1.4. Všechny případy korupčního jednání řešit v souladu s platnými právními předpisy ve spolupráci s právním a personálním odborem.

Termín: průběžně

Zodpovídá: všichni vedoucí zaměstnanci ve spolupráci s právním odborem

6.1.5. Vést centrální evidenci případů korupčního jednání.

Termín: průběžně

Zodpovídá: personální odbor

6.1.6. Provádět pravidelně monitoring kontrolních mechanismů používaných k identifikaci a odhalování korupčních rizik z hlediska toho, jak jsou účinné pro zabránění či odhalení korupčního jednání. Přijímání opatření posilující tyto mechanismy:

- pravidelné prověřování oblastí, kde je riziko korupce hodnoceno jako významné

- na základě zjištěných korupčních jednání implementovat opatření, která zamezí opakování korupčního jednání a zajistí jeho včasné odhalení v budoucnu (např. úpravou vnitřních procesů, disciplinárním opatřením, řešením vzniklých škod).

Termín: průběžně, trvale

Zodpovídá: všichni vedoucí zaměstnanci

6.1.7. Organizovat vzdělávací akce týkající se potírání korupce. Zajišťovat zvyšování odborné a etické úrovně zaměstnanců, kteří se zabývají činnostmi, kde je zvýšena možnost korupčního jednání.

Termín: průběžně, trvale

Zodpovídá: právní odbor

Čl. 7

Postupy při podezření na korupci

Systém pro hlášení a odhalování korupce na všech úsecích KHS představuje soubor obecných pravidel a postupů, vedoucích od nahlášení potenciálního nežádoucího jednání k jeho vyvrácení či potvrzení.

7.1. Základní principy v přistupování ke korupčnímu jednání

7.1.1. Případné podezření na nežádoucí jednání bude oznámeno zaměstnancem vedoucímu zaměstnanci nebo jemu nadřízenému zaměstnanci. Zaměstnanci, který možné nežádoucí jednání oznámí, bude zaručena diskrétnost a ochrana.

7.1.2. Při podezření na korupční jednání musí být neprodleně a účinně reagováno. S prodlužujícím se časovým úsekem mezi podezřením a řešením dochází ke ztrátě vypovídající schopnosti zjištěných informací a k dalším negativním vlivům, které ovlivní celý stav budoucího šetření.

7.1.3. Při šetření musí být postupováno diskrétně, zachováván princip presumpce neviny a dodržovat ochranu osobních údajů.

7.1.4. Vůči zaměstnancům, kteří svým selháním napomohli korupci, budou vždy nadřízenými zaměstnanci přijata přiměřená opatření.

7.2. Konkrétní postup nahlášení a prošetření možného korupčního jednání

7.2.1. Při podezření na korupční jednání je základní povinností zaměstnanců neprodleně vyrozumět vedoucího zaměstnance nebo jeho nadřízeného zaměstnance a zachovat mlčenlivost vůči nepovolaným osobám. Zaměstnanec je povinen ohlásit korupční jednání, nebo podezření na takové jednání, ústním, elektronickým, telefonickým nebo písemným způsobem bezprostředně po jeho zjištění. Dále by měl pokud možno zajistit veškeré možné podklady týkající korupčního jednání a spolupracuje na řešení dle pokynů stanovených nadřízeným zaměstnancem.

Vedoucí zaměstnanec nebo jeho nadřízený zaměstnanec přijme záznam/informaci od zaměstnance, vyhodnotí ji v kontextu s další podkladovými materiály a stanoví, zda se skutečně jedná o korupční jednání. Především ověří získané informace a poznatky u dalších zaměstnanců. Zjišťuje zejména následující:

co je předmětem mimořádné události

kdo způsobil nebo je odpovědný za vznik události

kdy a jak k ní došlo

zda a jaká vznikla škoda a jaký je její rozsah

zda bylo jednání způsobeno úmyslně, či neúmyslně

Pokud závěr šetření zkonstatuje, že neexistují žádná zjištění na podporu podezření z možné korupce, bude předána zaměstnanci krátká písemná informace a šetření uzavřeno.

7.2.2. V případě, že se potvrdí prvotní informace a šetření prokáže možnost korupce, bude o této skutečnosti podána písemná informace řediteli. Ten posoudí závažnost situace a rozhodne o dalším postupu.

7.2.3. V případě podezření na korupční jednání připraví vedoucí zaměstnanec nebo jeho nadřízený podklady právnímu odboru, který připraví řediteli návrh na podání podnětu na podezření z trestné činnosti orgánům činným v trestním řízení.

7.3. Následná opatření

Opatření, která omezí možnosti opakování zjištěného korupčního jednání, byla stanovena následovně:

Úprava vnitřních postupů, procesů a rozhodovacích pravomocí

Jasná a viditelná disciplinární opatření vůči osobě, které byla korupce prokázána. Míra těchto opatření se bude odvíjet od závažnosti a společenské nebezpečnosti takového jednání

Posílení složky prevence zejména formou školení

Řešení případných vzniklých škod

Čl. 8

Vyhodnocování interního protikorupčního programu

8.1. Provádět vyhodnocování IPP, zejména z hlediska účinnosti, plnění všech jeho částí, účinnost tohoto plnění a na implementaci nápravných opatření.

Termín IPP: vždy do 30. září.

Zodpovídá: všichni vedoucí zaměstnanci

8.2. Aktualizovat IPP ve smyslu vládních usnesení, která budou přijímána, a jeho aktuální znění zveřejnit na internetových stránkách.

Termín: do 30 dnů od účinnosti příslušného vládního usnesení.

Zodpovídá: vedoucí úseku správních činností

8.3. V požadovaném termínu informovat o stavu a způsobu plnění úkolů vyplývajících ze Strategie pro úřad příslušného člena vlády pověřeného vedením Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí.

Termín: vždy do 15. dubna, resp. 15. října, za předchozí kalendářní pololetí, a dále do 10. ledna, resp. do 10. července za předchozí kalendářní čtvrtletí aktualizaci informace.

Zodpovídá: zaměstnanec pověřený činnostÍ pro boj s korupcí

Čl. 9

Trvalá kontrola a obecná informační povinnost vedoucích zaměstnanců

9.1. Vedoucí zaměstnanci a ostatní zaměstnanci v tomto IPP uvedeni, jsou povinni průběžně zajišťovat realizaci opatření přijatých v rámci IPP podle zařazení a kompetence stanovené Organizačním řádem KHS.

V Plzni dne 1.9.2014

Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni