Krajská hygienická stanice

Plzeňského kraje se sídlem v Plzni

Stručná informace občanům k testování (odběrům) např. pro přeshraniční pracovníky a některé další skupiny obyvatel v souvislosti se změnami k 30. dubnu 2020:

- Upravuje nově usnesení vlády č. 495 ze dne 30. dubna 2020, které ruší předchozí usnesení vlády č. 443 ze dne 23. dubna 2020
- Vyjmenované kategorie občanů, např. přeshraniční pracovníci mohou předložit při prvním překročení státní hranice (návratu do ČR od 1. května 2020, 00:00 hod.) negativní výsledek PCR testu ne starší 4 dnů a vyhnout se tak karanténě, případně předloží Krajské hygienické stanici potvrzení o absolvování tohoto testu do 72 hodin od vstupu na území ČR (do té doby je osoba povinna minimalizovat svůj pohyb pouze na vyřízení zcela nezbytných potřeb či záležitostí)
- Potvrzení o absolvování testu předkládá uvedená osoba po každém dalším překročení státní hranice, které nastane po 30 dnech po předložení prvního potvrzení
- Vyžadované testy nejsou a nebudou ani nyní indikovány Krajskou hygienickou stanicí - Testy nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, ale přímo osobou, na jejíž žádost se provádí, cenu určuje poskytovatel služby - Jedná se o tzv. PCR testy, nikoli Rapid testy
- Seznam všech poskytovatelů a odběrových míst je v současnosti vyvěšen na webu Ministerstva zdravotnictví; - (Klatovská a - Domažlická nemocnice umožňuje provádět test na onemocnění Covid -19 i samoplátcům)
- Lékařské potvrzení o negativitě či pozitivitě má jednotnou standardizovanou formu, která je zveřejněna dvojjazyčně na webu Ministerstva vnitra
- V případě pozitivity testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 je testovaná osoba povinna podrobit se karanténnímu opatření (izolaci)

Infolinky Plzeňského kraje

Po-Pá-7:00-15:00 podle místa bydliště, kde obdržíte veškeré informace, jak dále postupovat.

 Domažlice: 373 033 963
 Klatovy: 376 370 624
 Plzeň-jih: 377 155 212
 Plzeň-město: 377 155 106, 377 155 107, 377 155 109, 377 155 110
 Plzeň-sever: 377 155 216
 Rokycany: 371 709 430
 Tachov: 374 732 518

Po-Pá-15:00-17:00 , So-Ne-svátky-9:00-12:00

  tel.  724 090 060

 neslyšící

Aktuální údaje z Plzeňského kraje - SARS-CoV-2 (6.6.2020)

Počet pozitivních na základě indikovaných odběrů KHS v Plzeňském kraji, bez ohledu na skutečné bydliště.

Počet vyšetření na SARS-CoV-2  Z toho pozitivní  Počet zemřelých Uzdravení (2 negativní kontrolní odběry) Počet vystavených karantén KHS Počet ukončených karantén
12 100
661 16 620 2871 2674

 

 

Doporučení MZČR k nošení respirátorů a roušek (pdf)

 

Plzensky kraj

Nemocnost PK
Graf vek pohlavi PK
Graf vek pohlavi PK 
Počty a nemocnost PK

Léto a pitný režim

Jaké množství tekutin máme vypít?

Voda tvoří podstatnou část lidského těla (u dospělých jedinců cca 60 %); kromě celé řady jiných funkcí pomáhá regulovat tělesnou teplotu a zabraňuje tak přehřívání našeho organizmu (úpal).

Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec zkonzumovat se za běžných klimatických podmínek se nachází v rozmezí 2 (ženy) až 2,5 (muži) litrů tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 l).

Množství tekutin, které by měly za běžných klimatických podmínek zkonzumovat děti:

od 2 do 3 let 1,3 litru tekutin,

od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin,

od 9 do 13 let 1,9 (dívky) – 2,1 (chlapci) litru tekutin,

(děti od 14 let jsou považovány za dospělé).


Mezi hlavní faktory, které potřebné množství tekutin ovlivňují, například patří:

  • náš zdravotní stav,
  • běžné aktivity, které během dne provozujeme,
  • sportovní aktivity,
  • prostředí, v němž se nacházíme (horký suchý vzduch apod.)

Důležité pravidlo!

Tekutiny, které ztratíme, bychom měli zase zpátky přijmout!

 

Musíme také pamatovat, že:

Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin, než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější.

Čím je dítě menší, tím relativně větší má jeho organismus obsah vody a zároveň vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými také větší tělesný povrch a i povrch dýchacích cest, kterými se voda z těla také ztrácí.

Pozor!

Na přehřátí dítěte při aktivním sportování anebo při hře, pohlídejte, aby se dítě pro velký zápal ze hry nezapomínalo pořádně napít!

Pocit žízně je u některých jedinců oslabený!

Zvláště u lidí starších! Nižší pocit žízně mívají často také ženy.

Za běžných klimatických podmínek ztrácí naše tělo asi 1,85 – 2,6 litrů tekutin denně, a to močí, dýcháním či pocením. Teplé letní počasí, které nás nyní provází, riziko dehydratace ještě zvyšuje, neboť právě pomocí zvýšeným pocením snižujeme teplotu našeho těla.

Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav jedince či průběh onemocnění.

V souvislosti s tímto doporučujeme:

  • omezit tělesnou zátěž a pohybovou aktivitu, která je spojena se zvýšením vnitřní teploty (zahřátím) organismu a tím pádem i zvýšenou ztrátou tekutin,
  • nepobývat na přímém slunci v poledních hodinách, nosit pokrývku hlavy (šátek, kšiltovku),
  • nenechávat děti v autech na parkovištích,
  • nenechávat děti v kočárku na přímém slunci,
  • při chronickém onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezit vycházky,
  • zejména pak v poledních a odpoledních hodinách,
  • místnosti nejlépe větrat ve večerních, nočních a ranních hodinách.

K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy.

Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy.

Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně! Navíc jimi přijímáme zbytečně velké množství energie, které často ani nevyužijeme.

Bylinné čaje by se měly pít slabé a střídat druhy bylin, z nichž jsou připravovány. Případně je možné volit různé směsi bylin a rozhodně je nepít denně. Důvodem k tomu jsou léčivé účinky bylin, které by mohly negativně ovlivnit náš zdravotní stav. Obzvláště pozor by si měli dát lidé, kteří trpí nějakým onemocněním a pití různých bylinných čajů konzultovat se svým lékařem! Čtěte také pozorně návody k jejich použití!

Pro doplnění příjmu tekutin můžeme využít středně mineralizované přírodní vody. Dospělý jedinec by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě o méně. Zároveň by se měly různé druhy tohoto typu vody střídat, a to z důvodu jejich rozdílného a mnohdy nevyváženého obsahu minerálních látek. Silně mineralizované přírodní vody by dospělí měli konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství. V případě dětí se jedná o naprosto nevhodný zdroj tekutin. Informaci o tom, o jaký druh vody se jedná, nalezneme na etiketě láhve, neboť každá musí být v souladu s příslušnou legislativou náležitě označena. Léčíte-li se pro nějakou nemoc doporučujeme vám opět se o tom, zda vůbec, či případně jaké druhy a množství mineralizovaných přírodních vod můžete vypít, poradit s vaším lékařem. Některé mineralizované přírodní vody nemusí být pro vás totiž vůbec vhodné .

U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou také citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání).

V přílohách s názvem Pitný režim a Jak se vyrovnat s mimořádnými klimatickými podmínkami, naleznete další důležité informace.

 

Ministerstvo zdravotnictví ČR
Sekce náměstka pro ochranu
a podporu veřejného zdraví a hlavního hygienika ČR

Podrobnější informace můžete nalézt zde:

pitny_rezim.png klimaticke_podminky.PNG

 

Přílohy

Aktuální doporučení - PRAVIDLA ZÁKLADNÍ HYGIENY PŘI ZÁPLAVÁCH

Zde naleznete základní pravidla, která je třeba dodržovat z hlediska ochrany zdraví v povodních zasažených oblastech. Jedná se o primární hygienická doporučení pro úklid zaplavených obydlí, použití potravin z těchto oblastí, pravidla pro likvidaci plísní, desinfekce oděvů a prádla apod. V druhém z přiložených souborů jsou uvedeny rizikové faktory leptospirózy (infekce přenášená mj. kontaminovanou vodou) a doporučené postupy prevence. V třetím souboru pak doporučení pro provozovatele venkovních hracích ploch pro děti a mladistvé k realizaci před uvedením zařízení do provozu po povodních s cílem snížit riziko  vzniku infekčních nemocí a jiných poškození zdraví.

Průběžně aktualizováno.

Oznamování závažných nežádoucích ůčinků kosmetických přípravků (kosmetovigilance)

V souladu s ustanovením článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009, o kosmetických přípravcích, je stanovena pro odpovědné osoby a distributory povinnost neprodleně oznámit závažné nežádoucí účinky kosmetických přípravků orgánu dozoru, v ČR tedy místně příslušné krajské hygienické stanici.
K usnadnění výše popsané oznamovací povinnosti odpovědným osobám a distributorům naleznete v přílohách následující materiály:
• Přehlednou prezentaci problematiky ve formátu pdf včetně popisu zhodnocení příčinné souvislosti (viz příloha : soubor „Kosmetovigilance“)
• Úplný manuál Evropské komise (soubor „SUE Reporting Guidelines“) v originálním anglickém znění (viz příloha)
• Český manuál vypracovaný Evropskou komisí (soubor „Kosmetovigilance-manuál“), který ale neobsahuje překlad přílohy č. 1 věnované zhodnocení příčinné souvislosti. Tato problematika je pojednána v originálním anglickém znění nebo v přehledné prezentaci v pdf (viz příloha).
• Formulář A pro hlášení závažného nežádoucího účinku (viz příloha)
Přílohy:
Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni